Orlí hnízdo – Mšeno – Chorušický důl
Poslední výjezd a Jezewcovi svitla naděje, že se splní jeho od začátku pobytu nenaplněný sen, projet Chorušický důl. Co na tom, že je umístěný mimo CHKO Kokořínsko a mapy ukazují, že v něm není nic zajímavého.
Začínáme stoupáním do serpentin Crhovou silnicí kde nás čeká na 1,5 km délky převýšení 101 m. Na vrcholu projíždíme obcí Kanina a po silnici přijíždíme do Mšena. Vychutnáváme si zmrzlinu a chlebíčky a čekáme, až se vrátí Ti co nemohli být bez kafíčka. Mezitím se Jezewcovi podařilo přesvědčit většinu, že Chorušický důl je to pravé. Návrhy, že by bylo lepší jet na Vrátenskou rozhlednu a na pivo do Lobče, byly odloženy na dobu po průjezdu Chorušickým dolem.
Ze Mšena vyjíždíme po asfaltu na jihovýchod, ve Stránce zahýbáme vpravo na polní cestu lemovanou ovocnými stromy. Projíždíme a ve Velkém újezdu si počkáme až se hladovci nakrmí švestkami a dojedou nás.
Z Velkého Újezdu vyjíždíme na polní cestu, která nás přivádí na okraj zářezu. Sjíždíme do Husova dolu. Cesta se zhoršuje. Les tvořený náletovými dřevinami nedovoluje opustit cestu plnou louží a bahna. Ještě ke všemu se objevují kopřivy. Proklínám toho, kdo tenhle výlet vymyslel. Husův důl přechází nepozorovaně v Chorušický důl a jediná změna byla ta, že kopřiv přibylo a celým dolem se line smrad jako z prasečáku. Jezewec jedoucí v čele náhle opouští cestu i kolo a padá do kopřiv.
Když se dost nasmějeme, pokračujeme dál vodou a bahnem a tu náhle džungle končí a mění se v pevný povrch jakési cyklostezky. Stoupáme pryč z toho dolu a těšíme se na normální jízdu. Vepředu jedoucí skupinka náhle zahazuje kola a spěchá napravo, kde se rýsují jakési přístřešky a je slyšet veselé hlasy. Dojíždíme a Tomáš hlásí, že se zde koná mejdan pořádaný partou z blízkých Chorušic a jsme zváni na pivo. Po krátké domluvě se dělíme. Ti co zůstávají si prý dají jedno pivo a pak nás dojedou. Tomu tak věříme.
Za drobného mrholení opouštíme Chorušice, projíždíme skrz Choroušky a Stránku do Mšena. Cestou začíná pršet. Ve Mšeně nalézáme azyl U zlatého lva. Obědváme, doplňujeme tekutiny a čekáme, až se zlepší počasí. Mezitím nás odpadlíci průběžně informují, že každou chvíli vyrážejí za námi. Vysvitlo slunce a přemýšlíme o další trase. Na rozhlednu už je pozdě, paní z pokladny je už doma. Jedeme tedy zpátky do Kokořínského dolu. Opakujeme obvyklou trasu skrz Průsečnou skálu dolů do Vojtěchova. Pokračujeme lesem až pod Vojtěchovské pokličky. Jarku a Jitku posíláme na prohlídku pokliček a zatím hlídáme kola.
Jedeme domů, ale cestou nás zastihne déšť. Na chvíli se schováme pod přístřeškem u druhých pokliček. Jen co přestane pršet sprintujeme k Pobudovi. Dáváme si pití a polévku a venku opět prší.
Vyrážíme na cestu domů. Za odbočkou k základně vidíme na zahrádce U Grobiána veselící se zbytek naší výpravy. Stále ještě nemají dost. Projíždíme okolo na Orlí hnízdo. Uklízíme kola a vysprchovaní odcházíme posílit odpadlíky ke Grobiánovi.
Trasa:
Trasy jsou opět dvě. První pro ty kteří se nenechali zlákat chlastem:
Max elevation: 371 m
Min elevation: 180 m
Total climbing: 1186 m
Total descent: -1193 m
Druhá pro ty, kteří volili chlast a zábavu před jízdou na kole:
Max elevation: 369 m
Min elevation: 260 m
Total climbing: 451 m
Total descent: -448 m
Fotografie: